Samostaný alchymista
PODZIM
Znamení doby

Nacházíme se v turbulentní době mediálních masáží, lží a polopravd, kde se jen velmi těžko orientují i opravdoví profesionálové v svých  oborech. Proto naslouchejte spíš svému srdci a šestému smyslu, který nám dala sama příroda a zkušenosti nasbírané mnoha generacemi našich předků a uložené v našem vlastním i kolektivním vědomí.


HODNOCENÍ – dobré vs. špatné ?

Pojmy dobré a špatné objektivně neexistují, nezná je naše planeta ani vesmír. Je to jen lidská myšlenková konstrukce hodnocení událostí minulých i možných. Hodnocení minulých věcí je sice prakticky zbytečné, protože už se stejně staly a nedají se tudíž změnit. Můžeme jen ohýbat jejich popis a souvislosti k obrazu svému. Hodnocení historických událostí z hlediska dnešního úhlu pohledu a zkušeností je velmi problematické a jeho relevance nutně klesá s časovým odstupem události, neboť se vzdalujeme i úrovni pohledu vzhledem ke reálným zkušenostem tehdejšího člověka nebo společnosti v minulém čase.

Placebo vs. Nocebo

PLACEBO versus NOCEBO PLACEBO (z latiny potěším), jde o známý efekt používaný ve zdravotnictví, jehož podstat spočívá v pozitivním působení psychiky pacienta na jeho zdravotní stav. Pacient se domnívá, že je mu poskytována odborná péče a jeho stav se zlepší. Např. i když místo nejnovějšího švýcarského léku dostane jen hroznový cukr. NOCEBO (z latiny uškodím) je efekt opačný a znamená to, že např. pokud pacient očekává neúčinnou léčbu nebo vedlejší účinky, jeho stav se nezlepší nebo se dostaví vedlejší účinky, a to i v případě, že je mu podána neutrální látka. Z uvedeného je naprosto zřejmý výrazný vliv psychiky člověka na (ne)možné uzdravení se z nemoci, případně vůbec na samotnou (ne)možnost onemocnění či, tak i na možné vedlejší i trvalé následky apod. Pokud by lidé dostávali jen pozitivní zprávy a motivující doporučené pro posilování imunity plné optimizmu, určitě bychom měli mnohem zdravější populaci. Lidé jsou však již déle než rok neustále stresováni strašidelnými neustále rostoucími se čísly počtu nakažených, nemocných a mrtvých prezentovanými zděšenými politiky. Vše je následováno chaotickými represivními opatřeními, která však nenásleduje předpokládané zlepšení situace. Není se tedy co divit, že se vystresované, deprimované a demotivované části populace opravdu stav zdravotní a stav imunitního systému neustále zhoršuje ☹  

Járův pachový syndrom 🙂

  Tak jsem stejně jako můj kolega Jarda da Cimrman známý to průkopník slepých uliček vymyslel čichově senzorickou teorii. Ještě nemá ani oficiální název. Mohlo by se to jmenovat třeba Jardův pachový syndrom, to by šlo. Přemýšlel jsem o tom, že by lidé, aby jim spolu bylo příjemně, tak by si měli nejen rozumět ale i vonět. Vůně lidská (i zvířecí) je také jedna ze zajímavých vjemových vlastností. A člověk jako živá biochemická schránka pro duši vydává v různých situacích a náladách různé pachy či vůně. Zkus si třeba oňuchat vlastní omytý a krémy nenamaštěný hřbet ruky nebo předloktí. Řekl bych tudíž že každý človíček má svou specifickou a nezaměnitelnou vůni. A kynologové s pejsky velmi citlivými na čich by mi to určitě potvrdili. A tímto oslím můstkem se dostáváme k jádru pudla (takový zoolingvistický žertík). Pokud se spolu mají lidé cítit příjemně, měli by si určitě i vonět. To se týká samozřejmě v určitém měřítku přátel a důležitost tohoto pachového parametru se stupňuje u partnerů a milenců. Ti se často vyskytují velmi blízko – líbají se, mazlí, tulí, koušou, olizují, milují a provádějí jiné přístojnosti. Tudíž a často i jen podvědomě, z malých vzdáleností a intenzivně vnímají příjemnou či nepříjemnou vůni svého partnera. A tak i vůně je jedním z důležitých lidských parametrů, které dotvářejí vztah k našim blízkýma lidskému okolí obecně.
A to je tak asi tak vše, co jsem chtěl říci k eeee…
Járovo pachovému syndromu

Mudrování – náměty

Agresivita

Agresivita jako přirozený projev lidstva. Přetrvávající zvířecí instinkty v podvědomí lidí  jako původ agresivity. Slučitelnost agresivity s chováním lidí ve vlastní populaci – zločin a trest.

 Astrologie 

Odraz vnějších skutečností „makrokosmu“ v lidském jedinci „mikrokosmu“.

Genetika        

Genetika jako „vyšší“ princip. Geneticky zakódované informace ( dědičnost ) a jejich úloha v chování jedince. Jsou naše genetické vlastnosti vůbec průvodním jevem přirozené geneze nebo jen genetickým experimentem. Je možné dosáhnout přirozeným vývojem opic  obrovských znalostí v počátcích lidské civilizace, které jsou již staletí znovu objevovány.

Informace        

Jak vybrat z nepřeberného množství informací jen ty důležité a nezatěžovat se nepodstatným (selekce informací). Není důležité jakým jazykem, synonymem či obrazem se jev popíše, důležitá je vlastní podstata jevu (draci jako projev energie země, kříže jako  symboly zemské osy, …).

Je každý samostatný učenec odsouzen k úmorné práci výběru informací z prací svých předchůdců. Existují centra učenců, kde by se předávali informace z generace na generaci bez nutnosti vlastní selekce informací.

Morální principy        

Morálka jako soubor obecně uznávaných pravidel chování lidí. Jaké jsou základy morálky. Je morálka, která je souborem pravidel uznávaných společností, ve špatné společnosti správnou morálkou?

Náboženské principy        

Shody v základech různých druhů náboženství a spojitost s centry starých kultur. Náboženství jako ekvivalent politického ovládání lidí. Náboženská dogmata o neměnných principech. Využití strachu z neznáma ( nevědomosti ) jako mocného prostředku pro prosazení všemocné autority. Nahrazení vyššího principu bohem. Nesnášenlivost jednotlivých druhů náboženství a prosazování vlastních náboženských principů jednotlivých církví. Absolutní uzavřenost, neomylnost a prosazování vlastních dogmat i pomocí násilí většiny církví. Inkvizice a smrt části populace protivící se církevním principům i jen slovem, natož činy.

Ovládání lidstva        

Náboženství a světská moc, později politické vedení jako součást věčné touhy lidí po moci a ovládání selektovanými a loajálními skupinami lidí co nejširších skupin. Potřebuje lidstvo jako takové silné vedení mocenských struktur? Zřejmě ano neboť je nutná strukturalizace společnosti dle schopností vnímání. Zařazení jedince do společnosti.

Jsou lidé schopni žít bez nadvlády a nést tíhu úplného rozhodování o  svém vlastním životě a v konečném důsledku i o životě ostatních? Zřejmě ne díky velmi vysokému počtu jedinců se spoustou negativních vlastností a neschopných mírového soužití. Je lidstvo vůbec morálně na takové úrovni aby se obešlo bez silné role moci a represivních nástrojů?

 Počátek

Počátek všeho dění. Symbolika boha. Možná že je vyšší princip velmi jednoduchý, pouze jej není možné obecně prezentovat z nějakého důvodu ( nepořádek, ztráta smyslu života, davová hysterie ).

Trest smrti        

Zneužití trestu smrti světskou i církevní mocí ve všech nedemokratických režimech. Gnozeologie trestu smrti především jako vývoj exemplárního trestu a nelidského mučení, přetrvává až do současnosti.

Úloha rodiny ve společnosti

Úloha rodiny jako stabilizačního faktoru společnosti. Princip zodpovědnosti za své nejbližší jako morální uzda jedinců.

Úloha filosofie

Jaká je úloha odkazu velkých filosofů a myslitelů v historii lidstva. Úloha literatury a masmédií v šíření informací a dezinformací.

Zásah vyšší moci        

Je možné, aby se lidstvo vyvinulo z primitivních primátů v „inteligentní“ bytosti bez vnějšího zásahu, zřejmě minimálně ve formě poskytnutí vědeckotechnických informací ( základní technické informace fyzika, matematika atd… ) a způsobu komunikace ( jazyk, písmo ).
Kde se vzalo obrovské množství vědomostí z oblastí jako matematika, astronomie, astrologie, lékařství, filozofie či náboženství ve střediscích starých a přesto velmi vyspělých kultur.

Úlohy jednotlivých kultur – Májové, Egypt, Řecko a Řím, Tibet, Čína. Poměrně malá centra kultury a zároveň vlády nad rozsáhlým geografickým územím.